Archiv 4/24
31.3.2024, Oznámení
VESELÉ VELIKONOCE 2024
Přejeme Vám VESELÉ VELIKONOCE, bohatou pomlázku a plno radosti z jara.
Vám všem přejí členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
14.3.2024, Oznámení
PAMÁTKA ROKU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2023
PAMÁTKA ROKU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2023 - HLASOVÁNÍ O NEJ PAMÁTKU.
Opět tu máme po roce veřejné hlasování k soutěži o nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje za rok 2023.
Prosíme, podpořte svým hlasem komplexní obnovu zámecké kaple Oslavany.
Pojďme to znovu zkusit, pravidla soutěže jsou zde:
https://www.jmk.cz/content/14251
Hlasování k jednotlivým památkám naleznete zde:
https://www.kr-jihomoravsky.cz/pamatky/index.asp
Naše zámecká kaple má číslo 15.
Z jednoho telefonního čísla můžete odeslat svůj hlas formou SMS ve tvaru PAMATKA 15 na telefonní číslo 736 301 599.
Jedno číslo = jeden hlas, cena SMS dle tarifu vašeho operátora.
Mockrát děkujeme za hlas - naše zámecká kaple si to moc zaslouží.
Členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
19.2.2024, Pozvánka
Výstava - PROMĚNY OSLAVAN - na Městském úřadě v Oslavanech
Unikátní výstava fotografií s názvem: "PROMĚNY OSLAVAN aneb, co se nevešlo do nástěnného kalendáře 2020, OSLAVANA - včera a dnes" je k vidění na Městském úřadě v Oslavanech ve vstupních prostorách.
Výstava vznikla v loňském roce členy z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a byla vystavena v muzeu na zámku v Oslavanech v Turistické sezóně 2023.
Kdo si výstavu nestihl prohlédnout, má tak jedinečnou možnost v úředních hodinách městského úřadu v Oslavanech na Náměstí 13. prosince č. 51/2.
Úřední hodiny:
Pondělí: 7:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Středa: 7:00 - 11:30, 12:30 - 17:00
Srdečně Vás zvou na výstavu členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
.JPG)
.JPG)
.JPG)
14.2.2024, Oznámení
Povídání na zámku: LOĎAŘSTVÍ - 14. 2. 2024
Dne 14. 2. 2024 v odpoledních hodinách proběhla v klubovně muzea na zámku v Oslavanech velmi zajímavá a poučná beseda na téma: LOĎAŘSTVÍ, kterou přednesl člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska pan DANIEL JURÍČEK.
Celé povídání zahájila Lenka Kněžníková (taktéž členka z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska), která představila přednášejícího a předala mu slovo.
Daniel Juríček měl přednášku rozdělenou do tří témat: nejprve se zabýval historii loďařství všeobecně, po té se zaměřil na loď s názvem RONJA SKIP, kterou společně s dvěma kamarády staví již 3 roky na druhém nádvoří zámku v Oslavanech. V poslední části prezentace se hovořil o samotné stavbě vikinské lodi, na použité materiály, na nářadí i na možnosti využití lodi. V hojné diskuzi zodpovídal záludné otázky zaměřené na osobní vztah k lodím, k plavbám na moři a na jeho velké koníčky. V úplném závěru všechny přítomné pozval na "slavnostní křest a spuštění lodi na řeku Oslavu v Oslavanech". Celá akce se uskuteční v sobotu 20. 4. 2024 a podrobnější informace k akci budou průběžně zveřejňovány.
Během dvou hodin jsme také mohli shlédnout videa z jednotlivých námořnických výprav a krásnou upoutávku na RONJA SKIP.
Besedy se zúčastnilo 19 posluchačů.
Více informací k lodi najdete zde:
https://www.facebook.com/ronjaskip/
https://krohis.webnode.cz/ronjaskip/
Další a poslední beseda v rámci projektu POVÍDÁNÍ NA ZÁMKU se uskuteční dne 28. 2. 2024 na téma CUKROVARNICTVÍ a přednese ji dlouholetá a zakládající členka Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska paní Jarmila Plchová.
Jste srdečně zvaní.
Vstupné dobrovolné.
Těší se na Vás členové z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska!
11.2.2024, Oznámení
Rozšíření expozice: MAKETA DŮLNÍ CHODBY
Dílčí práce ve štole - Maketě důlní chodby, která se nachází na druhém nádvoří zámku v Oslavanech a je součástí Muzea hornictví a energetiky.
Na "kontrolu" dorazil také havíř Ing. Jiří Gross, který práci našich havířů z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska velmi dobře ohodnotil a též i poradil.
Zdař Bůh! ⚒
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
1.2.2024, Oznámení
Kresby a náčrty neolitické keramiky z Neslovic a hrob halštatského bojovníka z Oslavan - dokument č. 8
Naskenovaný dokument č. 8 obsahuje skicu, na které jsou ukázky nalezené neolitické keramiky z Neslovic, ukázky neolitické keramiky a plastiku dle Vildomece a hrob, halštatský nalezený na pravé straně řeky Oslavy západně od Oslavan.
Skica obsahuje tři nakreslené soubory, přičemž třetí – hrob, s prvními dvěma přímo nesouvisí.
Věnujme se nejdříve spodní části skice. Obsahuje náčrt hrobu a hrobového vybavení z mohyly na Kukle. Bratři Grossové vykopali už v roce 1924 a 1925 na Kukle dvě mohyly. Vyvstává otázka, zda tento náčrt neobsahuje mohylu třetí (nezveřejněnou), neboť náčrt není zcela identický s prvními dvěma mohylami. Na náčrtu je datum 1927. Jsou tedy dvě možnosti. Buď se jedná o třetí mohylu anebo se Vilém Gross po 3 letech vrátil k mohyle č. 1 a nenaskicoval ji zcela stejně, ale s tím, že o to věrněji zakreslil artefakty z komory, které měl k dispozici.
Citujme prof. Podborského:
Na kopci „Kukla“ u Oslavan prokopali bratři Grossové dvě větší mohyly (v letech 1924 a 1925). Podle nákresů, stručného zápisu a informací Viléma Grosse, šlo o mohyly bez složitější komorové konstrukce, pouze s kamenným věncem (případně jen částečným věncem) po obvodu. Zvláště mohyla č. 1 byla keramicky velmi bohatá a její hlavní (?) pohřeb byl vybaven zřejmě i jednodušší bojovnickou výbavou. Mohyla č. 2 byla o něco chudší. Společné jim bylo vyčlenění skupiny nádob v hrobové jámě a obestavení této skupiny vždy dílčím kamenným věncem. Obsahovala-li tato dílčí skupina nádob kremační zbytky jiné osoby nevíme, vzhledem k pozorovacím schopnostem výkopce, který zde popel nezaznamenal, je to však málo pravděpodobné. Ani v případě oslavanské I. mohyly nejde o velmožskou hrobku v pravém slova smyslu (zejména podle měřítek z brněnského kmenového území), nic méně její inventář se vymyká běžnému obsahu hrobů II. kategorie. Na „Nivce“ pod „Kuklou“ vykopal údajně již Václav Čapek řad u žárových halštatských hrobů. Z nich se však dochoval jen zcela fragmentární inventář. Snad i ten však dokumentuje přítomnost menších hrobů vedle uvedených dominantních mohyl.
Popis komory, artefaktů a datace HaC2b-D1D2
Jehlice typu Sttatzendorf s možným jantarem na hlavici HaC2. Bronzová jehlice, používaná k spínání oděvu od HaC2. Na náčrtu není znázorněna její poloha. Buď byla pod tělem anebo při výkopu byla znehodnocena její poloha.
Loďkovitá spona HaD1 – chronologická pozice loďkovitých spon Kahnfibel v různých varietách je pro dataci významná. Není dokladu, že by se na jižní Moravě vyskytovali v hrobech v období HaC1-C2, ale spadají až do období HaD1-D2. Vyskytují se v hrobech až se skleněnými a bronzovými korálky s období HaD1. Hroby s výskytem loďkovité spony v regionu: Bučovice-Marefy, Ivančice-Budkovice Knotkova zahrada HaD2, Býčí Skála HaD1, Mokrá Horákov neprůkazná datace HaC1. Tedy loďkovitá spona se vyskytuje až v období HaD1 a to v plátenické skupině. Tedy až po roce 650 př. n. l.
Bronzový plechový náramek HaD1 – plechový náramek či nápažník tohoto typu je na svoji dobu precizní a nadstandartní výrobek. Vzhledem k malé četnosti nálezů v hrobové výbavě lze předpokládat, že ho nosila nobilita společnosti. Plechových náramků a nápažníků je několik druhů. Zde se jedná o melounovitý typ. který je dutý. Po obvodě má svislé šrafování. Identický typ se nalezl opět v hrobové výbavě v Budkovicích v Knotkově zahradě, dále pak na Býčí skále. Což by ale ukazovalo na konec doby halštatské, s přesahem do časného laténu HaD2.
Kostra samotná – jedná se o kostru muže. Poloha těla východ západ, hlava k východu. Pravá ruka položená šikmo od těla do druhé hrobové komory. Levá ruka u těla držící v ruce kopí. V oblasti břicha bronzová kruhová ozdoba, centrální falera, která zřejmě byla součástí opasku, plechový náramek na konci pravé ruky. Tělo leží vzpřímeně na zádech.
Keramické nádoby
Otázky: proč jsou bronzové spony odděleně ve spodní části komory spolu s bronzovými kroužky, a ne na kostře, když byly součástí oblečení? Kde je v hrobě umístěná bronzová jehlice? Co značí červený artefakt u nohou kostry? Je kamenný věnec pouhou nosnou konstrukcí pro dřevěný svršek zakrývající komoru? Jaká byla výška mohyly a kolik lidí a hodin byla stavěna? Proč je tak stavbou i vybavením podobná mohyle a komoře v Budkovicích v Knotkově zahradě?
Celý náčrt mohyly č. 2: Kukla bratři Grossové by zasluhovala odbornou archeologickou revizi.
Datace hrobu. Dle nalezených artefaktů lze zařadit hrob do období HaD1-HaD2. Tedy do rozmezí 550 – 475 př. n. l.
Použitá literatura:
https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/108911.pdf
http://vffup.upol.cz/wp-content/uploads/2021/06/Golec_Fojtik_iPDF.pdf
https://theses.cz/id/yenyjq/BP-I.Salayova.pdf
Podborský Vildomec: Pravěk Znojemska Brno, Znojmo 1972
Petr Dvořák
Člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
Skica nalezené neolitické keramiky z Neslovic.
Skica plastiky dle Vildomece a hrob.
Ukázka hromové komory.
.jpg)
Lokace studované oblasti.
Mohyla Kukla č. 2.
Torzo z halštatské spony s patkou z Oslavan.
27.1.2024, Oznámení
Měděná sekera z Panovského cihelny v Ivančicích
Dokument Viléma Grosse se sbírek Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, jež jsme označili číslem 008, obsahuje barevný nákres měděné sekery. Předpokládáme, že tvůrcem náčrtu je Vilém Gross, neboť byl vynikající malíř a v roce 1953 kurátor okresního Ivančického muzea.
Skica obsahuje měděnou sekeru ve třech polohách. Ve dvou bočních a z vrchního pohledu. Je provedena ve třech barvách – zelené, hnědé a černé. Na pravé straně je boční pohled v černé barvě diamantového tvaru a pod ním nápisy:
- „měděná sekera nalezená v Ivančicích r. 1953 váha 66 dkg Ivančické muzeum“,
- pod nápisem tužkou připsáno: „ojedinělý nález nástroje používaného v pravěku asi 2000 let před n. l.“.
Zde nám vzniká rozpor. Nález totiž není z roku 1953 a datace je o 2000 let starší, než uvádí popis. Původně jsme mysleli, že vzhledem k datumu na skice, byl Vilém Gross aktivním účastníkem nálezu v Panovského cihelně a že náčrt vyrobil bezprostředně po nálezu, jak u něj bylo zvykem. Jenže v roce 1953 se v Ivančicích žádná měděná sekera nenašla.
Archeologické prameny a Červená kniha Ivančic uvádí informaci, kde není rok nálezu sekery ale datum předání do Ivančického muzea, a to v roce 1948. Jedná se o sekeru eneolitické kultury Nálevkovitých pohárů. Je tedy pravděpodobné, že Vilém Gross jako kurátor sbírek muzea, skicu namaloval 5 let po odevzdání artefaktu, nádherně ji vyobrazil a datum 1953 je datum vzniku skice, a ne datum nálezu samotného.
K „chybné“ dataci: za tu Vilém Gross ve své době nemohl. Rozlišení mezi neolitem a dobou bronzovou do jednotlivých kultur a subfází eneolitu, je prací mladých archeologů až v 50. letech minulého století. Jmenujme například bratry Neústupné. Tedy datace Grosse by z pohledu jeho doby byla úměrná znalostem a technologickým možnostem dané doby.
Panovského cihelna v Ivančicích je proslavená polykulturní lokalita, významné zejména neolitem a dobou železnou, halštatem a kulturou Vekerzug. Eneolitický nález sekery, těchto rozměrů a kvality, je ojedinělý a vzácný. Bohužel neznáme ani nálezce ani přesnou lokalizaci nálezu v cihelně.
Navíc je sporné, zda se skutečně jedná o sekeru z kultury nálevkovitých pohárů, či o sekeru kultury jordanovské. Archeologické prameny ji označují jako kulturu nálevkovitých pohárků a to z důvodu jiných nálezů z lokalit nedaleko cihelny, konkrétně na Staré Hoře Ivančice a i přímo v Panovského cihelně.
V obou případech se jedná o sídlištní objekty a nálezy je spojen s osobou amatérského archeologa F. Matějky z 30. let minulého století. Je možné, že právě tento zmiňovaný „lidmi uváděný jako podivín“ F. Matějka je autorem nálezu na naší skice.
Ať už kultura nálevkovitých pohárů či Jordanovská patří do starší fáze eneolitu. Tedy období, kdy se poprvé v dějinách na našem území objevují měděné výrobky. Starší eneolit spadá do období začátku 4. tisíciletí před naším letopočtem. Zatímco kultura nálevkovitých pohárů je kultura lidí, kteří k nám přišli ze severských území, označujeme ji také jako nordickou, tak kultura jordanovská, přímo navazuje na kulturu lengyelskou, tedy kulturu moravské malované keramiky, jež je z Ivančicemi, Oslavanami, Neslovicemi a celým naším regionem úzce spjata.
Analogie. Je skutečně bez bližších nálezových informací složité určit do jaké subfáze eneolitu sekera patří, a navíc mohlo dojít k promísení různých kultur v daném místě a dané době.
V každé, případě se zřejmě jedná o skicu těžké měděné sekery z eneolitu s křížovým ostřím. Depozita i monodepozita bývají v době bronzové a snad i měděné, často vázána na přírodní útvar (Salaš, 2005), což by v tomto případě mohl být potok a nejednalo by se o náhodnou ztrátu či hrobové vybavení. Sekera je s křížovým ostřím s centrálně umístěným otvorem pro tulejku, má plankonvexní profil, tedy obloukovitě zahnuté tělo, v horní části více konvexně. Barevné vyobrazení není náhodné a popisuje zřejmě barevný stav sekery v momentě nákresu. Tyto dvojramenné sekery vykazují pří čelním pohledu břitvy postavené do tvaru kříže, přičemž svislý břit považujeme za ostří, zatímco podélný za týlovou část. Objevují se v teritoriu od Sardinie a Kréty přes Palestinu, Mezopotámii až k Indu a Kavkaz, v Evropě, v Karpatsko-balkánském okruhu směrem k SZ a tedy nález této sekery na JZ Moravě je nálezem v okrajové zóně rozšíření.
Funkčně jsou spojovány s hornickou či tesařskou činností, zbraněmi, či statutárními symboly. Že se jedná o vládnoucí symbol moci, tomu nasvědčuje i neporušené ostří na náčrtu. Na Moravě se v současné době eviduje v muzejních sbírkách celkem 22 seker tohoto druhu. Další nejbližší nález je z Moravského Krumlova. Sekera tohoto typu by měla ve spodní části obsahovat vyražené znaky a kolek výrobce. Což ale na skice není znázorněno.
V našem prostředí nelze předpokládat v dané době kovolitectví a jedná se tedy s největší pravděpodobností o import z balkánských oblastí. Může se tedy jednat o prestižní zboží a insignii moci. Fyzikální měření na sekeře by prokázalo původ země a k podobným analogiím z nálezů z Babic nad Svitavou či Moravského Krumlova by ukazovalo na Sedmihradsko, či západní Slovensko. Jedná se tedy o sekeru Jordanovské kultury časného eneolitu, jak jsem uvedl výše.
Tolik tedy krátký rozbor, k náčrtu měděné sekery Viléma Grosse z roku 1953. Vidíme, že i jeden nepatrný starý náčrt skýtá další cenné informace, že i malý náčrt starý 70 let je velká detektivka a že i „amatérský“ muzejní spolek podporovaný městem Oslavany, může opět trochu více městečko proslavit na bázi archeologické. Náčrt bude součástí připravované expozice Viléma Grosse, kterou Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska vytváří k jubileu 130 let jeho narození. Zpracované dokumenty budou také v digitální formě dále zpracovávány a budou součástí duševního vlastnictví nejen muzea ale i města Oslavany.
Použitá literatura:
Dokumentace Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavansko.
Červená kniha Ivančic – Dějiny města str. 31 a 36.
Nález časně eneolitické tzv. těžké měděné industrie z Moravského krasu na Blanensku (Peška Salaš).
Fotografie analogické sekery z Muzea Šumperk a Muzea Mušov.
Petr Dvořák - člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
Lokace nálezu sekery.
Náčrt z "Červené" knihy z Ivančic.
Jordánovská sekera - Muzeum Šumperk.
Náčrt měděné sekery Viléma Grosse.
Badatel Vilém Gross.
25.1.2024, Pozvánka
Promítání DVD v Zastávce u Brna
Ve čtvrtek 25. 1. 2024 proběhlo v Regionálním informačním centru v Zastávce u Brna promítání DVD "Po stopách historie dobývání černého uhlí v Rosicko-oslavanském uhelném revíru" s Petrem Kubinským.
Jedná se o DVD, které zpracoval a vydal Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska v roce 2012 (zejména se na něm podíleli: Jarmila Plchová a Miloš Procházka z Oslavan). Délka dokumentu činí 67 minut a popisuje celkovou historii od první těžby černého uhlí v roce 1755 až po vytěžení posledního vozíku uhlí dne 18. 2. 1992 na Dole Antonín ve Zbýšově u Brna. V dokumentu jsou také zmíněni všichni majitelé dolů, včetně rozvoje dolů v celém revíru.
Pro shlédnutí dokumentu se přednášející Petr Kubinský zaměřil na Důl Julius v Zastávce u Brna, jelikož byl o tento důl zájem z řad posluchačů.
Dnešní akce se zúčastnilo celkem 37 účastníků, včetně 6 členů z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
22.1.2024, Pozvánka
Pozvánka na promítání DVD v Zastávce u Brna
Pozvánka na promítání DVD o "Historii dobývání uhlí v Rosicko-oslavanským černouhelným revíru" se členy Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska: Petrem Kubinským a Jarmilou Plchovou.
Akce se koná ve čtvrtek 25. 1. 2024 od 17 hodin v Regionálním infocentru v Zastávce u Brna.
Vstup zdarma.
Jste srdečně zvaní!
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
18.1.2024, Oznámení
Přednáška na téma: Rosicko-oslavanský uhelný revír - 18. 1. 2024
Dne 18. 1. 2024 proběhla přednáška na téma: "Rosicko-oslavanský uhelný revír" v Regionálním informačním centru (RIC) v Zastávce u Brna.
Přednášejícím byl Petr Kubinský z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Pan Kubinský zastává post místopředsedy spolku a také je vedoucí hornické sekce muzea na zámku v Oslavanech.
Celou akci zahájila paní ředitelka RICu Jarmila Helsnerová, která předala slova panu Kubinskému, který velmi poutavě přednesl přednášku s powerpointovou prezentací.
Přednášející Petr Kubinský se zaměřil na vznik černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru, na kvalitu uhlí, na historii celého revíru, na těžební společnosti v revíru, na těžní jámy, na Elektrárnu prosincové stávky v Oslavanech, na těžební metody, na důlní dopravu a další. Vše demonstroval na přiložených fotografiích, grafech, tabulkách a výkresech. Taktéž přinesl na ukázku černé uhlí z posledního vozíku uhlí, který byl vytěžen dne 18. 2. 1992 z Dolu Antonín ve Zbýšově u Brna.
Besedy se zúčastnilo 35 posluchačů, včetně čtyř členů z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
Zdař Bůh! ⚒
.jpg)
