Archiv 19/24
13.3.2015, Pozvánka
Pozvání na odhalení pamětní desky
Dne 1. května 2015 v 10.00 hodin se uskuteční na nádvoří oslavanského zámku
slavnostní odhalení pamětní desky panu Vilému Grossovi.
Slavnostního aktu se zúčastní rodina pana Viléma Grosse, vedení města a pozvaní hosté, zástupci vedení Muzea Brněnska a Ivančic a řada osobností veřejného života.
Pan Vilém Gross, uznávaný amatérský archeolog, historik, mineralog, malíř a kulturní pracovník se narodil 26. 5. 1894 v Padochově. Je ještě řada starších oslavanských i padochovských občanů, kteří si na pana Viléma Grosse dobře pamatují. Vzpomínají na jeho osobitý humor, optimismus, moudrou životní filozofii a především na jeho odborné přednášky. Čtenáři Okna si mohli již vícekrát přečíst životní příběh pana Viléma Grosse.
Narodil se v havířské rodině v Padochově, kde také navštěvoval základní školu. Jeho přáním bylo dokončit měšťanskou školu v Ivančicích, ale to se mu nesplnilo, otec rozhodl aby se vyučit zámečníkem. Po vyučení nastoupil v Českých Budějovicích do Zátkových mlýnů. A zde už se projevil jeho velký zájem o přírodu. V roce 1915 nastoupil do Zbrojovky v hornorakouském Steyru. Ve svém volném čase začal navštěvovat muzea v Linci a v Kremsmünsteru, prohlédl si též proslulé kamenolomy na žulu v Mauthausenu, kde se kamenivo těžilo už od římských dob. Zážitky z cest po Alpách začal uveřejňovat v časopisu dělnických turistů. Sbíral alpské rostliny pro herbáře a zajímal se o archeologické nálezy v Sirminghoffenu. První světovou válku prožil na italské a rumunské frontě. Po návratu do vlasti nastoupil u železnčního pluku v Pardubicích.
V roce 1927 se vrátil do rodného kraje a přestěhoval se do Oslavan, kde získal práci jako zámečník v oslavanské elektrárně. Všechen volný čas věnoval přírodě, zejména se věnoval archeologickým nalezištím ve svém okolí, kde v té době působil a měl vynikající výsledky Václav Čapek, oslavanský řídící učitel, uznávaný archeolog a ornitolog. Pan Vilém Gross sledoval s velkým zaujetím archeologická naleziště, významně se zapsal i do samotné průzkumné práce, kopal na únětickém pohřebišti v Zábrdovicích, u Vedrovic, na ivančické Réně, v Tetčicích, dále na Skřipině u Mohelna, v Radosticích a samozřejmě na Padochovsku a okolí Oslavan a na řadě jiných paleolitických lokalitách. Jeho snažení mělo výsledky. Zjistil a popsal několik nových paleolitických nalezišť. V roce 1933 vytvořil situační mapku „Přehled archeologických nalezišť v Oslavanech“. Na Rosicku-Oslavansku prováděla výzkumy řada profesionálních odborníků a většina z těch, kteří zde působili později, navazovala nebo přebírala poznatky získané v tomto regionu právě Václavem Čapkem a Vilémem Grossem.
Pan Vilém Gross byl spolu s medikem Josefem Dřevikovským a Janem Hlaváčem (oba popraveni na jaře 1943 v polské Wroclavi) organizátorem první velké hornické výstavy v Oslavanech, která se uskutečnila ve velmi těžké době v roce 1941. Výstava měla obrovský úspěch, navštívilo ji přes 15 tisích občanů. Tehdy právě vznikla první myšlenka - vybudovat v Oslavanech hornické muzeum. Bohužel zůstalo jen u myšlenky, ta inspirovala pak následovníky.
Pan Vilém Gross byl zaměstnán na elektrárně a ve svém volném čase pracoval externě jako kustod v ivančickém muzeu. Tuto činnost vykonával od roku 1935 do roku 1965. Poznatky z archeologických a přírodovědných průzkumů Oslavanska presentoval na různých besedách s občany a na přednáškách, přednášel na školách a besedoval s mladými lidmi.
Pan Vilém Gross se věnoval i geologii. Byl ve stálém kontaktu s pracovníky dolu Kukla, sbíral pilně tamní minerály a fosílie. Řada z nich pak obohatila školní sbírky a několik sbírek muzejních a řada jeho nálezů je uložena v Moravském muzeu v Brně. Archeologické nálezy dokázal dokumentovat. Jako pohotový kreslíř a akvarelista zakreslil komplexní terén nálezů, dokázal postihnout i lokální barvy, prostředí i nalezené předměty. To bylo velice významné v té době, protože neexistovala barevná fotografie. Řada jeho kreseb archeologických nálezů na jižní Moravě je stále součástí prehistorického oddělení Moravského muzea v Brně.
Přesto, že je zde uvedeno obrovské množství práce pana Viléma Grosse, je nutné ještě připomenout jeho malířské nadání. Po odchodu do důchodu se věnoval výtvarnému umění a specializoval se na krajinářskou tvorbu. Byl aktivním členem malířského výtvarného kroužku na elektrárně. Vystavoval své práce, zejména pastely, na různých výstavách, které často i organizoval, stejně jako organizoval řadu výstav místních amatérských malířů.
Z uvedených skutečností je vidět, jak úžasně aktivním a všestranným člověkem byl pan Vilém Gross. K tomu ještě doplˇnme, že byl zakládajícím členm TJ Sokol Padochov, byl aktivním členem Okrašlovacího spolku v Oslavanech, pracoval ještě v řadě dalších organizací, byl členem Socialistické akademie, byl dopisovatelem muzejního věstníku v Ivančicích, členem Moravského archeologického spolku a dlouholetý člen Muzejního spolku v Brně. Ze sběrů z blízkého okolí a Třebíčska soustředil jednu z největších kolekcí vltavínů (moldavínů), která čítala na 400 kusů. Navštěvovali ho často odborníci a sběratelé od nás i ze zahraničí. Vedl živou korespondenci s řadou odborníků.
Pan Vilém Gross se dožil 83 let a zemřel 8. února 1977. Pochován je na oslavanském hřbitově. Zanechal obrovské množství zápisů, záznamů, údajů,výstřižků a faktů, ze kterých vycházeli další badatelé.
Pan Vilém Gross byl plným právem zařazen mezi nejvýznamnější osobnosti Oslavan.
Zveme občany
k účasti 1. května 2015 v 10.00 hodin na zámek v Oslavanech,
kde bude odhalena pamětní deska Vilému Grossovi,
amatérskému archeologu, historiku, mineralogu a malíři.
Autorem pamětní pískovcové desky je oslavanský rodák - pan Jaromír Nedorost, který pro Oslavany už vytvořil v roce 2005 nádherný pískovcový pomník, připomínající 250 let od zahájení těžby uhlí v Oslavanech.
Za VSRO Jarmila Plchová
7.2.2015, Oznámení
Co chystáme v roce 2015 ve Vlastivědném spolku Rosicko-Oslavanska
rekonstrukce výstavních ploch ve východní části muzea
výstavu k ukončení II. Světové války
otevření Muzea hornictví a energetiky (1.5. - 30.9.).
odemykání Templářské cyklostezky (1.5.)
předpokládáme slavnostní zahájení provozu na cyklostezce Oslavany - Ivančice (1.5.)
valná hromada Vlastivědného spolku rosicko - Oslavanska
Kramelská pouť v Oslavanech 19.7.
vyjížďka po Pivovarské stezce v rámci Pivních slavností v Oslavanech (29.8.)
setkání bývalých zaměstnanců RÚD a EPSO (9.9.)
Oslavanské historické slavnost (12.-13.9)
Po hornických stezkách - turistický den pro pěší (asi 10 km) / vyjížďka po Hornické cyklostezce 25 a 50 km (13.9.)
zamykání Templářské stezky (28.9.)
vzpomínka na 110 výročí narození M. Elpla (16.11.1905) (+7.2.1960)
10.11.2014, Oznámení
Nové fotogalerie
Publikujeme nově digitalizované fotografie především s tématikou Elektrárny Oslavany. Fotogalerie jsou na našem Facebookovém profilu.
16.9.2014, Pozvánka
O víkendu 13.-14.9. proběhly Oslavanské historické slavnosti.
O víkendu proběhly Oslavanské historické slavnosti. V muzeu jste mohli potkat (mimo jiné) našeho kolegu Petra Kubinského v hornické uniformě RUD.
14.8.2014, Pozvánka
Den horníků a energetiků
Pozvání
Zveme všechny bývalé horníky a energetiky na setkání při příležitosti
Dne horníků a energetiků,
který se uskuteční ve čtvrtek 11. září 2014 v 16.00 hodin
v restauraci na zámku v Oslavanech.
Přijďte se pobavit a zavzpomínat.
Srdečně zveme i Vaše partnery a těšíme se na setkání.
Členové Vlastivědného spolku R-O
14.8.2014, Pozvánka, DŮLEŽITÉ
Turistický den v Oslavanech – 10. ročník – součást historických slavností
Od roku 1999 se v Oslavanech konají každý druhý víkend v měsíci září Oslavanské historické slavnosti. Letošní termín konání připadl na sobotu 13. září a neděli 14. září 2014. Každoročně v tuto sobotu směřuje na zámecké nádvoří od radnice města pestrobarevný průvod, v čele průvodu na koni král Přemysl Otakar I. s královnou Konstancí a doprovodem středověkých hodnostářů, rytířů, ctihodných jeptišek, řemeslníků a kejklířů. Ze zámeckých arkád pak král pozdraví oslavanské poddané a předá jim historická privilégia. Každoročně se slavností zúčastní velké množství občanů, probíhají různé historické atrakce, zahraje řada hudebních kapel a nechybí ani stánky s pohoštěním a suvenýry. Večer se pak koná mohutný ohňostroj.
A od roku 2005 se stalo tradicí, že hlavní akcí druhého dne zářijových Oslavanských historických slavností je turistický den „Po hornických stezkách“. V letošním roce se tento turistický den koná v neděli 14. září 2014 už po desáté. Presentace pro pěší trasu proběhne na zámeckém nádvoří od 8,30 do 10.00 hodin a pro obě trasy cyklistické od 9.30 do 10.30 hod., kdy bude společný start cyklistů.
Už po desáté obdrží účastníci na startu turistickou mapku a vydají se na pěší trasu „K pramenům těžby uhlí v Oslavanech“, dlouhou 10 kilometrů. Vede místy, které odmění účastníky pohledem na nádherné přírodní scenérie nejbližšího okolí Oslavan. Z nádvoří zámku vede tato pěší trasa přes naučnou stezku na Zaklášteří podél řeky Oslavy, dále přes důl Kukla-V.Nosek do Padochova, kde je první kontrolní stanoviště v krásném prostředí na Padochovské skále, s úžasným ponoramatickým pohledem do širokého údolí představujícího první místa těžby uhlí v oslavanském Verpachu, Havírně, Podlesí-Mašinka a na severovýchodě dále až na Zbýšovsko. Na stanovišti jsou vždy účastníci přátelsky přijati padochovskými spoluorganizátory a seznámeni s historickými daty této části rosicko-oslavanského uhelného revíru. Pak trasa pokračuje kolem bývalého dolu Františka, přes Mašinku do Balin, odtud do Havírny, kde je druhé stanoviště a rovněž malé zastavení nad historií tohoto významného sídla prvních těžařů. A další část trasy směřuje již Verpachem přes Nový Svět zpět na zámek.
Každý účastník, který dojde až do cíle, obdrží vandrovní list a protože se v letošním roce uskuteční již 10. ročník, obdrží navíc jubilejní pamětní odznáček. Samozřejmě myslíme i na ty nejmenší a pro ně bude připravena sladká odměna.
Vytýčená pěší trasa je nenáročná a zvládne ji i nesportovec.
Cyklisté, kteří se vypraví na jízdu „Po hornických stezkách“, si mohou vybrat ze dvou tras, buď v délce 25 nebo 50 kilometrů. Cyklisté projedou celým revírem se zastavením ve Zbýšově u nově zrekonstruované památky – na staré cihelně v místech zaniklé středověké vsi Studyň. Rovněž oni obdrží v cíli pamětní list a jubilejní odznáčky k 10. výročí konání oslavanského zářijového turistického dne.
Od roku 2005 se turistických dnů zúčastnila celá řada občanů z Oslavan a širokého okolí, řada z nich přivedla i své přátele a přichází již každoročně. Ale na presenčních listinách můžeme najít i turisty z Prahy, Ostravy, Opavy, Boskovic, Blanska, Dvoru Králové, Hradce , Hustopečí, Žďáru n.Sáz., Plzně, Bruntálu, Štemberku, z Rybníků, ale i z Nitry, Bratislavy a dokonce i z Rakouska, Německa a USA.
V zámeckém areálu pak celou neděli pokračuje další program slavností, jsou otevřena všechna muzea a letos navíc ještě dvě nové expozice, a to „100. výročí první světové války“ a „Oslavany – 50 let městem“.
V zámecké kapli se bude konat řada vystoupení a výstav a bohaté občerstvení má každoročně připravené i zámecká restaurace a vinárna. Můžete ochutnat i oslavanské pivo, vyrobené v zámeckém pivovaru.
Z v e m e všechny občany na tyto akce a věříme, že řada z vás zde potká přátele a prožije na oslavanském zámku příjemný sváteční víkend.
Za Vlastivědný spolek Jarmila Plchová
1.8.2014, Pozvánka
Výstava 100 let zahájení I. světové války
Navštivte novou výstavu k příležitosti 100 let od zahájení I. světové války, expozice je zaměřena na osudy občanů Oslavan a Okolí.
11.6.2014, Oznámení
Knihy k prodeji: Kulturní památky Rosicko - Oslavanské průmyslové aglomerace
- doly, strojírny, železárny, briketárny, lanovky
- osobnosti a nejvýznamnější těžaři
- anglická verze doplněna o grafické zpracování vývoje Elektrárny Oslavany a dolu Kukla
- a mnoho dalšího
Cena:
- česká verze 178.- Kč
- verze v angličtině 190.- Kč
Křest knihy proběhl letos na zámku v Rosicích u Brna za účasti NPÚ Ostava
6.4.2014, Pozvánka
Vzpomínáme
Před
několika měsíci nás jako blesk zasáhla zpráva, že zemřela paní Marie Krýdlová, členka našeho
spolku. Stále si nemůžeme zvyknout, že už nechodí mezi nás.
Paní Maruška odešla v plné aktivní činnosti, s plným nasazením pracovala ve spolku od počátku, dlouhá léta byla oslavanskou kronikářkou, působila v redakční radě oslavanského zpravodaje, zveřejnila množství článků, ať z historie města nebo současnosti. Vždy zaujaly také její články s radami pro diabetiky a nelze nevzpomenout stovek křížovek, které pro Okno zpracovala. Spolu s manželem se zúčastňovala na zámku pravidelně všech pracovních pátků, v turistických sezónách vykonávala průvodcovskou činnost, pomáhala organizovat turistické dny. Paní Maruška se starala o uctění všech výročí členů spolku a žádná práce jí nebyla zatěžko.
Upřímný a vřelý vztah k lidem získala paní Krýdlová zřejmě po svém otci, panu Vilému Grossovi. Zúčastňovala se všech společenských akcí konaných v Oslavanech a většinu z nich pak komentovala ve zpravodaji s poděkováním aktérům. Snad není v Oslavanech jediný člověk, který by tuto přátelskou a vstřícnou paní neznal. Z aktivní učitelské činnosti znala svoji paní učitelku dlouhá řada bývalých žáků z Oslavan, Padochova, Ketkovic a Nové Vsi, rádi se s ní zastavili a popovídali. Řadu let učila také v Chomutově.
V tyto dny obzvlášť vzpomínáme, paní Marie Krýdlová by se 3. dubna 2014 dožila 78 let.
Její náhlý odchod nás bolestně zasáhl, vždyť patnáct let společné práce stmelilo aktivní členy spolku v přátelskou rodinu. Cítíme hluboce i s panem Aloisem Krýdlem, manželem, který léta o Marušku vzorně pečoval a pomáhal jí bojovat s diabetem. Jsme rádi, že chodí i nadále mezi nás, i když to není lehké.
Přátelství patří k nejcennějším věcem v životě a ztrátu přítele ničím nenahradíš. Zůstávají jen vzpomínky a paní Maruška se zapsala hluboko do našich srdcí.
Za členy Vlastivědného spolku Jarmila Plchová
.jpg)
6.4.2014, Pozvánka
Křest knihy Kulturní památky rosicko-oslavanské půmyslové aglomerace
V úterý 8. dubna 2014 v 16 h se uskuteční v sále Zámeckého kulturního centra v Rosicích křest knihy doc. PhDr. Ing. arch. Miloše Matěje, PhD., Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Knihu vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava. Podklady a fotografie použité v této odborné publikace poskytli mj. členové našeho spolku Jarmila Plchová, Jan Kyselák a RNDr. Dalibor Kolčava.
