29.3.2025, Oznámení

Vzpomínka na důlní neštěstí, které se stalo před 104 lety.

V pátek 21. 3. 2025 členové Vlastivědného spolu Rosicko-Oslavanska, z. s. položili kytici a zapálili svíčky u hromadného hornického hrobu na oslavanském hřbitově.

 

Přesně před 104 lety došlo v 14:30 hodin na Dole Kukla (Václav Nosek) v Oslavanech u Brna k výbuchu metanu a následně i uhelného prachu, bohužel zahynulo 26 havířů.

 

Každoročně si tuto smutnou událost připomínáme a vzpomínáme na velkou hornickou tragédii, která postihla několik havířských rodin.

 

Čest památce zemřelým havířům!

 

Zdař Bůh! ⚒

 

 

19.3.2025, Pozvánka

Mezinárodní výstavy minerálů, drahých kamenů, šperku v Dělnickém domě v Oslavanech.

Pozvánka na MEZINÁRODNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVU MINERÁLŮ, HORNIN, DRAHÝCH KAMENŮ, ŠPERKŮ, ZKAMENĚLIN, PŘÍRODNIN A BIŽUTÉRIE, která se uskuteční o víkendu 12. a 13. 4. 2025 v prostorách Dělnického domu v Oslavanech u Brna.

 

Akci organizuje Kulturní informační středisko Oslavany, vstupné na výstavu činí 50 Kč, děti do 15 let mají vstup zdarma.

 

Těšit se můžete na zajímavou expozici "Zářivý svět minerálů" v UV světle, rýžování zlata a drahokamů, na dětské dílničky, ale také na bohaté občerstvení.

 

V rámci výstavy minerálů bude také výstavní a prezentační stánek Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s., kde najdete prezentaci Muzea hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech, prezentaci energetiky v podobě bývalé Elektrárny Prosincové stávky Oslavany, výstavu minerálů, hornin, zkamenělin, přírodnin z Oslavanska, z ČR i ze světa, hornických artefaktů, knih z hornickou a geologické tématikou, hornické pohádky, tvořivou dílničku nejen pro děti a unikátní výstavu sbírek RNDr. Luboše Rejla významného geologa a zákládajícího člena Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.

 

V průběhu výstavy budou též otevřená muzea na zámku v Oslavanech, jedná se o Hasičské muzeum Oslavany, Muzeum hornictví a energetiky a Maketu důlních pracovišť (štola), která se nachází na druhém neboli malém nádvoří zámku. Otvírací doba muzeí: sobota i neděle od 9 do 17 hodin. Můžete si zde zakoupit turistické artefakty a knihy.

 

Těšíme se na Vaši hojnou návštěvu, členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.

 

Přiložené fotografie jsou z loňské výstavy minerálů, která se uskutečnila v termínu 13. a 14. 4. 2024 v Dělnickém domě v Oslavanech u Brna. 

 

Zdař Bůh! ⚒

 

 

 

 

 

1.3.2025, Oznámení

Hornická píseň a videoklip NAJDU od brněnské kapely ALBAND

Nová hornická píseň s názvem „NAJDU“ a nádherný hornický videoklip od Jaroslava Alberta Kronka a skupiny ALBAND (známý též z brněnské kapely KERN) je konečně „venku“.

 

Úžasný černobílý videoklip umocňuje hornickou, průmyslovou a industriální atmosféru. Videoklip se natáčel v Muzeu hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech u Brna, zejména v Maketě důlních pracovišť, alias štoly, ale též v bývalé Elektrárně prosincové stávky Oslavany, na elektrárenské haldě a vlakovém nádraží v Oslavanech u Brna, ve Zbýšově u Brna (ke konci videoklipu jde vidět šachta Simson, dnes rovněž hornické muzeum) a bílá kaplička je ze Zastávky u Brna.

 

Půldenní natáčení probíhalo v sobotu 8. 2. 2025 ve zmiňovaných objektech i se členy Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. s parťáky a havíři Petrem Kubinským a Jaroslavem Tůmou.

 

V kapele hraje a zpívá známý rocker Jaroslav Albert Kronek, jehož tatínek pracoval na šachtách RUD (Rosické uhelné doly) a byl také významný muzikant, který s neuvěřitelnou lehkostí střídal žánry. V hornické dechovce hrál na heligon a v jazzové kapele na kontrabas. „Od mých pěti let mě brával táta na svoje zkoušky. Takže určitě takové to muzikanství mám po něm“, dodal Kronek o své hudební kariéře.

 

Videoklip si můžete prohlédnout zde:

https://www.youtube.com/watch?v=4y6bWzCBr-8

 

Informace o kapele najdete zde: 

https://www.alband.cz/

 

Nejbližší koncert: 4. 4. 2025 v KD Semilasso v Brně-Královo pole, kde bude také křest čtvrtého řadového autorského alba s názvem: „SKLAD HOŘLAVIN“. Máte se tedy na co těšit a samozřejmě hornická píseň zde zazní!

 

Zdař Bůh! ⚒

 

 

27.2.2025, Oznámení

Tragický výbuch v Teplárně Brno - Špitálka - 28. 2. 1975.

Dne 28. 2. 1975 v 19:58 hod, tj. před 50 lety došlo k tragickému výbuchu v Teplárně Brno – Špitálka. Důsledkem výbuchu a následného devastujícího požáru zahynuli ihned na místě 4 pracovníci, v nemocnici zemřelo postupně dalších 14 pracovníků především kvůli těžkým popáleninám. Dalších 30 pracovníků bylo zraněno. Co této tragické události předcházelo?

 

Teplárna v Brně – Špitálka byla uvedena do provozu v roce 1930 jako jedno z nejmodernějších, špičkových a ekonomických teplárenských zařízení Západomoravských elektráren v Brně, kam patřila i oslavanská elektrárna. Slučovala v sobě výrobu tepla pro město Brno a současně i výrobu elektrické energie. Palivovou základnou pro toto moderní zařízení se staly uhelné doly tehdejší Rosické báňské společnosti.

 

Teplárna byla po roce 1955 tvořena dvěma provozy.

 

Stará část, tj. provoz 6,5 MPa byla postavena v letech 1928 – 1930.

 

Kotelna byla tvořena pěti kotly K 21–24 postavenými v době výstavby a doplněnou v roce 1938 kotlem K 25. Kotle K 21–22 byly vyrobené 1. Brněnskou strojírnou v Brně, shodné konstrukce Babcock – Wilcox, strmotrubnaté s granulační komorou, 6,5 MPa, 45 t/hod. Kotel K 23 byl vyrobený Královopolskou strojírnou v Brně, konstrukce Hanomag – Královopolská, strmotrubnatý, s granulační komorou, 6,5 MPa, 45 t/hod. Kotel K 24 byl vyrobený Škodovými závody v Plzni, konstrukce Škoda, strmotrubnatý s granulační komorou, 6,5 MPa, 50 t/hod. Kotel K 25 byl vyrobený Škodovými závody v Hradci Králové, konstrukce Škoda, strmotrubnatý s granulační komorou, 6,7 MPa, 75 t/hod. Všechny kotle pracovaly do společného parovodu. Spaliny byly odváděny přes mechanické popílkové odlučovače (instalace 1967) do 100 m komínu.

 

Strojovna byla tvořena jedním protitlakým turbogenerátorem TG 22 o výkonu 5,1 MW, jedním protitlakým turbogenerátorem TG 26 o výkonu 9 MW, jedním kondenzačním turbogenerátorem TG 21 o výkonu 6,5 MW a jedním kondezačním turbogenerátorem TG 25 o výkonu 6 MW.

 

Mlýnice obsahovala dva 100 t zásobníky surového uhlí, tři parní sušiče a čtyři mlýny o výkonu 10 t/hod.

 

Nová část, tj. provoz 10,0 MPa byl postaven v letech 1952 – 1955.

 

Kotelna byla tvořena čtyřmi kotly K 26–29. Kotle K 26–27 byly vyrobené Škodovými závody v Hradci Králové, strmotrubnaté s tavnou komorou, 11,0 MPa, 100 a 125 t/hod. Kotle K 28–29 vyrobenými Vítkovickými železárnami Klementa Gottwalda v Ostravě, strmotrubnaté s tavnou komorou, 11,0 MPa, 100 t/hod. V kotelně byl také v roce 1969 uveden do provozu kotel na těžký topný olej menšího výkonu. Všechny kotle pracovaly do společného parovodu. Spaliny byly odváděny přes elektrostatické odlučovače do 101 m komínu.

 

Strojovna byla tvořena dvěma protitlakými turbogenerátory TG 27 a TG 28 o výkonu 25,5 MW, jedním protitlakým odběrovým turbogenerátorem TG 0 o výkonu 5 MW a jedním kondenzačním turbogenerátorem TG 30 o výkonu 22,8 MW.

 

Mlýnice obsahovala tři 500 t zásobníky na surové uhlí, čtyři parní sušiče a čtyři mlýny o výkonu 25 t/hod.

 

Oběma provozům sloužila centrální skládka surového uhlí o kapacitě 20 000 tun.

 

Provoz staré a nové teplárny společně nebyl původně uvažován. Počítalo se s trvalým provozem nové části 10,0 MPa, kdežto stará část 6,5 MPa měla být ve studené záloze. Bohužel složitá energetická situace vyžadovala intenzivní provoz obou částí současně, a to mnohdy na hranici technických možností.

 

Nová část 10,0 MPa Teplárny Brno byla projektována na spalování kvalitního černého prachového uhlí s malým obsahem popele. Krátce po uvedení do provozu v roce 1955 bylo rozhodnuto zavést místo spalování uhlí, zemní plyn z nových ložisek na československo-rakouských hranicích. Zavedení zemního plynu jako paliva způsobilo, že nebylo nutné budovat čtvrté pole mlýnice uhlí, bylo možno odstavit vnější zauhlování a dále technicky neřešit spolehlivou funkci hydraulického odstruskování. Odpadla složitá doprava a vykládka uhlí. Taktéž emise se snížily, prašnost byla minimální. V provoze už nebylo možné ověřit chod elektrostatických odlučovačů, bylo možno zvýšit výrobu tepla, z důvodů, že nebylo nutné provozovat parní sušiče uhlí v mlýnicích. Limitujícím se tak stal výkon kotelny.

 

Bohužel, už v roce 1963 započal nedostatek dosud používaného zemního plynu. Bylo nutno částečně obnovit spalovaní uhlí v poměru 1:3 ve prospěch plynu. V první etapě se teplárna vrátila ke spalování uhlí z Rosických uhelných dolů. Nastávají první potíže. Uhlí je krátkoplamenné, náchylné na tvoření koksu, s nízkým bodem tavení popela. Na roštových kotlech při nízkém výkonu uhasíná a při vysokém se struska připéká na stěny. Výhřevnost paliva s postupující těžbou do větších hloubek klesala až dosáhla normované výhřevnosti 5 050 kcal/kg s výkyvy pod 5 000 kcal/kg což bylo na spodní hranici použitelnosti kotelny. Bylo nutno palivovou základnu doplňovat uhlím z Polské lidové republiky a v minimální míře z Ostravsko-karvinského revíru. Byly podniknuty zkoušky se spalováním sovětského T-uhlí (toščij ugol) s vysokou kalorickou hodnotou a nízkým obsahem prchavé hořlaviny. Ani to se neosvědčilo, vzhledem k tomu, že kotelna na toto antracitické uhlí nebyla konstruována. Palivová základna se proto ustálila na polském uhlí. Přechodem na polské uhlí se odstranily potíže s enormním opotřebováváním zařízení, zanášením kotlů, snižováním kotelního výkonu apod u dříve používaného popelnatého Rosicko-oslavanského uhlí. Zvýšilo se ovšem nebezpečí samovznícení uhlí v centrálních mlýnicích s velkokapacitními zásobníky uhelného prášku.

 

1. 10. 1964 byla dodávka zemního plynu zastavena úplně. Teplárna musela přejít plně na spalování uhlí. I přes četné jednání se nepodařilo toto rozhodnutí zvrátit. Rostoucí spotřeba tepla v Brně (nové sídliště a továrny) začínala vytvářet provozní krizi. Nyní již nebyla limitující kotelna, ale naopak mlýnice, které pokud nedodaly potřebné množství mletého uhelného prášku kotelně, tepelný výkon nemohl být dosažen. Zrušená výstavba čtvrtého pole mlýnice nyní chyběla. Ztrátu tepelného výkonu způsobila i nutná dodávka páry pro parní sušiče uhlí. Zvýšily se emise, problémy činilo nedořešené hydraulické odstruskování, odpopílkovaní, nevyzkoušené elektrostatické odlučovače také nefungovaly dobře. Nakládka a vykládka uhlí z vagónů byla složitá zvláště v zimním období, kdy uhlí ve vagónech zamrzalo. Obrovským problémem byla prašnost v mlýnicích a kotelně. Rok za rokem rozrůstající se Brno, rostoucí průmyslová výroba a další vyžadovaly stále více tepla a elektrické energie. Každá, byť sebemenší závada, odstavení kotle nebo turbíny zvláště v zimním období způsobovalo obrovské problémy. Výpadek dodávek nebylo možné snadno nahradit. Přetěžované zařízení teplárny muselo být provozně ošetřováno za provozu s nemožností výpadků v dodávkách tepla a elektrické energie. Celá teplárna musela jet na plný výkon několik dalších let až do osudného 28. 2. 1975, 19:58 hod.

 

Těsně před havárií byla Teplárna Brno provozována s elektrickým výkonem 64 MW a tepelným výkonem 311 t/hod. Na směně, která nastoupila 28. 2. 1975 ve 14:00 hod bylo celkem 67 pracovníků včetně požárníka a tří strážných. Ve staré mlýnici byl v provozu mlýn č. 1 a sušič č. 3. Mlýny č. 2, 3, 4 byly v opravě, sušiče č. 1 a 2 rovněž v opravě. V nové mlýnici byly v provozu sušiče č. 1 a 4, mlýn č. 1 byl v provozu do 16:00 hod, kdy byl odstaven pro závadu na podavači vysušeného uhlí do mlýna. Mlýn č. 2 byl v opravě už týden. Práškový zásobník č. 2 byl prázdný, zásobník vysušeného uhlí byl vyjížděn do skluzu na elevátor mlýna č. 3 v nové mlýnici. Mlýny č. 3 a 4 byly v provozu. Při předávání směny ani v průběhu havárie nebyly hlášeny žádné odchylky od provozního stavu. V 19:58 hod došlo k explozi v prostoru mlýnic se silnou tlakovou vlnou a následným požárem, který zachvátil prostory kotelen a pomocné provozy v sousedství mlýnic. Svědkové mluvili, že výbuch utvořil hřib, podobný výbuchu atomové bomby.

 

První pomoc zraněným pracovníkům byla poskytnuta v šesti nemocnicích na území města Brna. Na likvidaci požáru se podílel větší počet požárních sborů (cca 130 požárníků). Lokalizace požáru byla značně obtížná vzhledem k rozsahu a intenzitě hoření. Požár byl zdolán do 23:00 hod. Provoz Teplárny byl zastaven. Pro vyšetření příčin havárie byly jmenovány zvláštní komise Federálního ministerstva paliv a energetiky, Českých energetických závodů, Jihomoravských energetických závodů a dalších státních orgánů.

 

Později zjištěnou příčinou tragického výbuchu byl zápar v zásobníku uhelného prášku ve staré mlýnici provozu 6,5 MPa. Pozorný čtenář si vzpomene na zvýšenou náchylnost polského uhlí ke samovznícení zmiňovanou výše. Rozsah požáru a intenzita výbuchu byla zvýšena obrovským množstvím uhelného prachu, usazeného v budově kotelen a mlýnice. Jeho odstraňování nebylo vzhledem k intenzitě provozu dostatečné. K záparům v zásobnících uhelného prášku několikrát předtím došlo. Vždy se to vyřešilo rychlým vyprázdněním zásobníku a spotřebováním namletého prášku v kotelně.

 

31. 10. 1975 Městský soud v Brně uznal vinnými za havárii z nedbalosti čtyři obžalované. Ředitel závodu čtyři roky odnětí svobody. Vedoucí provozu závodu Teplárna, vedoucí údržby závodu Teplárna a vedoucí odboru hlavního mechanika Jihomoravských energetických závodů tři roky odnětí svobody.

 

Po tragickém výbuchu zničená teplárna byla znovu obnovena, ovšem s jinou palivovou základnou, opět zemním plynem. V této podobně po dalších modernizacích s typickou siluetou dvou 101 a 100 m komínů a betonové chladící věže vtěsnaná na malé ploše doprostřed města Brna, funguje dodnes.

 

Petr Kubinský

Místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.

 

 

 

 

 

 

 

 

25.2.2025, Oznámení

První letošní exkurze v Muzeu hornictví a energetiky.

První letošní exkurze našeho muzea na zámku v Oslavanech byla z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zkušební stanice Brno-Chrlice. Ve čtvrtek 20. 2. 2025 se sešlo 15 pracovníků a průvodce jim dělal, jejich kolega a zároveň i místopředseda Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s., Petr Kubinský.

 

Nejprve probíhalo v klubovně na zámku stručné představení zámku, VSRO, Muzea hornictví a energetiky a po malém občerstvení si všichni společně prohlédli všechny expozice muzea. Nejvíce se jim líbila expozice zabývající se řemesly, zejména zemědělskými, kde zavzpomínali, co používali nebo které nástroje ještě mají na své stanici v Brně-Chrlicích.

 

Pak se celá skupina odebrala na druhé neboli malé nádvoří zámku, kde je Petr provedl Maketou důlních pracovišť a přiblížil jim těžkou, namáhavou, ale velmi krásnou hornickou prací. Také nastínil se svým parťákem, kolegou a havířem Jaroslavem Tůmou další dílčí hornické budování a rozšiřování expozic.

 

Následoval chutný oběd v zámecké restauraci, zimní procházka zámeckou zahradou a parkem, prohlídka lávky U Dědičné štoly a řeky Oslavy, dědičná štola, vrásy permokarbonu, hornické schody a zakončení exkurze probíhalo u bývalého skleníku, geoparku, biotopu a naučných cedulí.

 

Zdař Bůh! ⚒⚡️

 

 

 

 

 

12.2.2025, Oznámení

Natáčení videoklipu v Maketě důlních pracovišť.

V sobotu 8. 2. 2025 jsme jako Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, z. s. poskytli prostory Muzea hornictví a energetiky, zejména Maketu důlních pracovišť k natočení videoklipu známé brněnské rockové kapely ALBAND.

 

V kapele hraje a zpívá známý rocker Jaroslav Albert Kronek, jehož tatínek pracoval na šachtách RUD (Rosické uhelné doly). Píseň i videoklip bude samozřejmě hornický, elektrárenský a průmyslový (natáčelo se mimo jiné také v bývalé Elektrárně Prosincové stávky v Oslavanech, na vlakovém nádraží a na elektrárenské haldě v Oslavanech).

 

Těšit se můžete taky na naše dva havíře (Petr Kubinský a Jaroslav Tůma), kteří si ve videoklipu zahráli.

 

Jakmile bude videoklip zpracovaný, tak jej sem přidáme, už teď se těšíme na hornickou písničku NAJDU!

 

Zdař Bůh! ⚒

 

„Zdař Bůh! Tak jsme se s bandou vydali do míst, kde jsem prožíval mladá léta. Do míst, kde trčívaly těžní věže, kde nad hlavami šustily ocelové vozíky s uhlím nebo hlušinou, kde metr po metru narůstaly haldy napodobeniny sopečným sopouchům. Kde naši tátové s černou linkou na očích chodili na pivo a karty do "Horňáků" a před bytovkami se vrtali v naleštěných motorkách... Nezůstalo skoro nic z té zašlé slávy hornictví. Ztratili se chlapi, zmizely šachty, haldy, koleje. Slovo uhlí se tady skloňovalo skoro 200 let. Strávili jsme s ALBANDem 10 hodin na posvátných místech v Oslavanech, Zbýšově a Zastávce. V oslavanském muzeu, kde nám srdcaři ukázali rubání, kde jsme si do dlaní vzali antracit a pohladili sošku sv. Barborky, té patronky horníků. S dronem jsme obletěli zbýšovskou těžní věž Simson a na Zastávce zapálili svíčku na schodech kapličky sv. Jana Křtitele. Všude jsme rozsypali pár not a slov z písničky "Najdu" při natáčeni klipu. Za pár týdnů bude mít premiéru. On i nové, třetí album ALBANDu. Tak mrkněte a poslechněte. A ať najdete aspoň střípek dobrých časů a připomenutí té krásné a těžké práce"!

Zdař Bůh,  Jaroslav Albert Kronek z kapely ALBAND.

 

 

5.2.2025, Pozvánka

Cyklus přednášek VSRO - duben a květen 2025.

Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, z. s. Vás srdečně zve na cyklus přednášek v dubnu a v květnu 2025:

 

1. Proč byl v Oslavanech klášter, přednáší: Petr Dvořák.

2. Mlýny a mlynářství, přednáší: RNDr. Dalibor Kolčava.

3. Živá příroda Oslavan, přednáší: Barbara Dvořáková.

4. Poslední vikinská loď, přednáší: Daniel Juríček.

5. Kruté poslední dny 2. světové války v Oslavanech a regionu, přednáší: Jarmila Plchová.

6. 180 let závodu Petr Bezruč Dolu Ostrava (1842-1992), přednáší Petr Kubinský.

 

Začátek všech besed je vždy v 16:30 hodin v Klubovně Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. a Muzea hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech (Zámecká č. 1/16, Oslavany u Brna, 664 12).

 

Vstupné dobrovolné!

 

Těšíme se na Vaši hojnou účast přednášející, členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.

 

Zdař Bůh! ⚒⚡️

 

 

 

 

 

 

27.1.2025, Oznámení

Rozhovor s Petrem Kubinským na rádiu Signál

V neděli 26. 1. 2025 byla odvysílána na rádiu Signál reportážse členem a místopředsedou Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. panem Petrem Kubinským o černouhelné rosicko-oslavanské pánvi, o Muzeu hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech u Brna a o aktivitách Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s. během roku.

Celou reportáž si můžete poslechnout zde: https://www.signalradio.cz/archiv-mp3/savanoviny-26.html

Petrovi Kubinskému děkujeme za vzornou reprezentaci a zajímavý rozhovor s moderátorem Luďkem Savanou Urbánkem.

Zdař Bůh! ⚒

 

 

Foto: Petr Kubinský u Dolu Kukla/Václav Nosek, dnes Zábavný park Permonium v Oslavanech u Brna. 

 

31.12.2024, Oznámení

Výkony našich havířů před 40 a více lety v RUD

Na konci každého roku si rekapitulujeme výkony našich havířů před 40 a více lety. Jelikož nemáme k dispozici fotografii posledního vozu plánu roku 1984, podrobněji se podíváme ještě o dalších 5 let zpět.

 

Dne 28. 12. 1979 tj. před 45 lety, přesně v 10:30 hod vyjel z dolu jámou Jindřich II poslední vůz uhlí roku 1979. S posledním vozem vyjel i předák naražečů Jan Fišer, který předal podnikovému řediteli RUD Ing. Lubomíru Sieglovi čestné hlášení. Slavnosti se zúčastnili i další hosté včetně vedoucího dolu Ing. Emila Okrouhlici, předsedy CZV KSČ Pavla Pavlíka a předsedy ZV ROH Jana Čermáka.

 

Za rok 1979 bylo vytěženo 289 450 tun uhlí a vyraženo 6 245 metrů chodeb.

 

V roce 1964 tj. před 60 lety bylo dosaženo druhé nejvyšší těžby v historii Rosicko-oslavanského uhelného revíru. Na dvou závodech (každý se dvěma odloučenými úseky) bylo vytěženo 718 936 tun uhlí.

 

A jak se který závod se na těžbě podílel?

- závod Václav Nosek v Oslavanech (s úsekem Anna ve Zbýšově):

360 936 tun uhlí.

- závod Antonín ve Zbýšově (s úsekem Julius v Zastávce u Brna):

358 000 tun uhlí.

 

Mimo jiné bylo v tomto roce v hloubce 1 250 m dokončeno hloubení nové jámy Jindřich II ve Zbýšově, probíhala rekonstrukce jámy Františka v Padochově a další práce. RUD ale čekali těžké časy v rámci neujasněných koncepcí, jak dál.

 

Zdař Bůh!

 

Petr Kubinský ⚒⚡️

 

 

 

 

22.12.2024, Oznámení

PF 2025

PF 2025

Vám všem přejí členové a průvodci z Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, z. s.

Svícen a svíčka je z Permonia z areálu Dolu Kukla/Václav Nosek z Oslavan u Brna.

Zdař Bůh! ⚒

 

 

starší novinky: 1 | 2 | 3 | .. | 25 |