29. dubna–1. května 1945
Neděle 29. dubna
Němci obec neobsadili a ráno znovu přicházejí vojáci ruské armády. Jsou to však zase jenom „tykadla“ – početně slabá proti počtu Němců. A zase mají jenom pěchotní zbraně pro boj z blízka, nebo jak oni říkají „aftomat“. Pod naší třešní postavili dělo. Bylo to jediné dělo, které si přivezli a aby zmátli nepřítele, vždycky po několika salvách je přemísťují z místa na místo, při čemž jim vytrvale pomáháme. Po nočním boji byl klid. Kozáci opět sháněli po vesnici krmivo pro koně. Jen tu a tam padne jednotlivý výstřel. Po nabytých zkušenostech jsme už opatrní. Nájezdy Němců do obce nejsou vyloučeny. Někteří občané se raději přesunuli do Oslavan (Al. Straka, V. Dobšík). Od Okrouhlíka přijel menší oddíl vojáků ruské armády. Měli už lehká děla a tyto také ihned na vhodných místech rozmístili.
K večeru však opět Němci zahájili dělostřeleckou přípravu k útoku na obec. Zprvu nám střely šustíce létaly nad hlavou a přelétaly obec. Pro nás to bylo znamením k úkrytu. Záhy však dělostřelci provedli opravu doletu střel a byl klid. Úderem 19. hodiny peklo rozevřelo své brány dokořán. Čerti vylezli ze svých úkrytů a začal běs a řádění kanonády a zloduchů. Náš dům je těžce zasáhnut, je zbořen severní štít, rozbořena střecha a vybita okna. V obci hoří stodoly. Po dělostřelecké přípravě vtrhli Němci opět do vesnice (na Drahy). Strhla se krvavá bitva. Nakonec však Němci byli přeci jenom vojáky ruské armády vytlačeni. Rudé plameny hořících stodol až do rána žalují vysoko k nebesům! Z rodinných domků vyhořel dům Jana Paláska č. 190. Zastřeleného Němce u hájenky někdo do rána okradl (i když byl bosý).
Pondělí 30. dubna 1945
Celou noc přestřelky neustaly. Německá vojska se stále snažila dostat se do vesnice, aby se mohla přesvědčit o síle a postavení ruské armády. Od časného rána jsou na obec vystřelovány zápalné šrapnely. Okolo 9. hodiny hoří dům Františka Zimmermanna. Hašení je naprosto vyloučené, protože střelba neutuchá, naopak, dá se říci, že sílí. Jestliže jsme v těchto svých zápiscích napsal, že některý dům hoří, znamená to, že vyhořel úplně. Všechno. Nábytek, zařízení, šaty. Co můře shořet, shořelo všechno. Tam se nezachránila ani jehla. Zůstaly jen očadlé černé zdi. Teď si dovedete představit naše nervové vypětí a duševní rozpoložení.
K polednímu střelba ustává. Odpoledne je poměrně klid. Můžeme vyjít z úkrytů a oťukáváme situaci. Dovídáme se, že za celkem klidného odpoledne byl raněn do krku Rajmund Patočka. Kulka mu vnikla pod uchem do krku a ramenem vyletěla ven. Ošetření mu poskytl MUDr. Přikryl v dolní škole. Krůpěje krve zkrápí půdu naší obce. Krev vojáků i krev civilistů.
1. května 1945
Včera se měly pálit čarodějnice. Škoda. nepálily se! Zůstávají tady s námi, škoda! Klid zbraní však nebyl. Celou noc trvaly přestřelky. První máj – svátek práce, svátek radosti jara i svátek mládí trávíme ve sklepě. Přestřelky trvají i během dne. Byl zapálen a hoří domek Felixe Smutného č. 178.
Článek byl publikován 29.4.2007
