Koksovny
Petrologická charakteristika uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru umožňovala také výrobu koksu. Zprvu bylo uhlí vynikající kvality. Podle neověřených kronikářských zpráv se již v roce 1820 vyráběl koks v severní části revíru, ve střední části se dávají do provozu koksovací pece v roce 1856-9.
Těžařská společnost z jižní části revíru dává do provozu koksovnu v roce 1859 a její nástupkyně – Innerberská společnost vybudovala u Dolu Anna v nejjižnější části Zbýšova koksovnu se 100 pecemi typu Gobiet, kterou uvedla do provozu v listopadu 1872. Předpokládala, že bude vyrobený koks používat ve svých právě budovaných štýrských železárnách. Koks však se pro tyto účely nehodil.
V roce 1906-8 byla vybudována nejvýznamnější koksovna Rosicko-oslavanského revíru u dolu Simson ve Zbýšově. Patřila mezi nejmodernější koksovny v Evropě. Ke koksovně patřila také chemická továrna, která zpracovávala koksárenské vedlejší produkty. Teplo z koksovny využívala závodní elektrárna u Dolu Simson.
Z důvodu zhoršení kvality uhlí byla výroba koksu zastavena v roce 1955.
Text: Jarmila Plchová
Článek byl publikován 1.4.2007