Uhelná sloj rosicko-oslavanské pánve
V Rosicko-oslavanské uhelné pánvi jsou vyvinuty tři uhelné sloje. První – nejsvrchnější měla ještě čtyři odslojky. Druhá sloj, uložená v podloží sloje, je nazývána malá či střední a třetí sloj je nespodnější. Dobývány byly převážně jen první a druhá sloj. Třetí sloj byla dobývána jen náhodně, zplna pak jámou Anna v jižní části Zbýšova.
Bezprostřední nadloží slojí bylo tvořeno nepevným horninami o mocnosti až 1,5 m.Tato vrstva byla vždy pevně spjata s vlastním nadložím a ihned se při výrubu zavalovala. Bylo zde i zvýšené nebezpečí vyjíždění uhlí z pilíře. Uhlí bylo náchylné k samovznícení.
připravila Jarmila Plchová, Oslavany
Článek byl publikován 23.9.2006