Nitroglycerin, dynamit
V roce 1846 byl Sobrerem objeven nitroglycerin, byl nabídnut k trhání, ale nebyl využit a upadl v zapomenutí. Až za 20 let nato švédský inženýr Alfred Nobel zavedl nitroglycerin do technické praxe. Narodil se v roce 1833 ve Stockholmu, tedy v roce , kdy byla objevena střelná bavlna. Jako by sám osud předurčil celoživotní Nobelovo konání.
Také jeho otec se zabýval chemickými výzkumy a mladý Alfred mu pomáhal. Podařilo se jim upravit výrobu nitroglycerinu a postavili továrnu poblíž Stockholmu. Brzy však došlo v továrně ke katastrofálnímu výbuchu, při němž zahynul i Alfredův otec.
Nobel pokračoval s výzkumy na záoceánské lodi, zakotvené v moři. Protože manipulace s tekutým nitroglycerinem byla velice nebezpečná, začal ji mísit s tuhými látkami a vyrobil výbušinu, která se dala plnit do patron. Nazval ji Gurdynamit. Byl to první dynamit. Tento dynamit se však nedal přivést k výbuchu ohněm, jak tomu bylo u černého prachu. Bylo nutno toto vyřešit. Nobel zhotovil kovovou dutinku naplněnou zápalnou a vysoce výbušnou třaskavou rtutí. Vyrobil tak první rozbušku, kterou pak ještě zdokonalil. Směsí 7-8 % střelné bavlny a 92-93 % nitroglycerínu vytvořil střelnou želatinu. Přidáním dřevité moučky s ledkem amonným vyrobil želatinové dynamity, které bylo možno používat pro trhání i pod vodou.
Zavedl také do trhací techniky ledek amonný, který se stal hlavní součástí bezpečnostních trhavin.
Největšími odběrateli výbušin se staly doly. Časté důlní explose však donutily k hledání bezpečnostních trhavin.
Na práci byli zpočátku přijímáni havíři z jiných dolů, jak Čech, Slovenska tak Rakouska, kteří se v kraji usazovali. Později byli převážně využíváni místní lidé, kteří si tak odpracovávali robotní povinnost a těžaři za ně museli vrchnosti odvádět velké platby. Vrchnost neměla zájem uvolňoval své robotníky pro práci v dole a výsledkem bylo, že robotníci nejevili zájem ani snahu vniknout do přírodních zákonů dobývání. Proto bylo dobývání zprvu velice primitivní. Až časté úrazy a neštěstí, která se zprvu vůbec nešetřily, a nezaznamenávaly, vedly k zákazu střelných prací v dole a vytvoření nových horních zákonů a bezpečnostních pravidel.
V roce 1880 zastavuje Revírní báňský úřad veškeré střelné práce v rosicko-oslavanských uhelných dolech. Problematika byla řešena komisí ustavenou v roce 1880 a sestavenou z báňských odborníků hornoslezské a rosicko-oslavanské oblasti.
V létech 1883-86 vstupují v platnost nové zostřené předpisy k provádění trhacích prací v dolech. Od 1. října 1883 bylo také v našem revíru zavedeno výhradní používání bezpečnostních lamp, elektrické odpalování v kameni a vydávání střeliva z podzemních skladů.
Článek byl publikován 1.4.2007
