10 let od ukončení těžby
18. února 2002 uplyne 10 let od vytěžení posledního vozu černého uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru. Protože velká část obyvatelstva revíru pracovala v hornictví, věřím, že je bude zajímat průběh likvidace následků dobývání uhlí.
Útlumový program vyhlášený vládou ČSFR přinesl pro rosicko-oslavanský uhelný revír ukončení těžby v roce 1991. Dne 31. prosince 1991 byla ukončena těžba uhlí z dolu Jindřich II, který byl od roku 1969 centrální těžní šachtou revíru. V roce 1992 probíhala ještě těžba z 2. patra dolu Antonín. Vytěžené uhlí sloužilo pro vlastní kotelní řád, ale pro zápar ve stařinách musela být i tato těžba ukončena.
Poslední vůz černého uhlí z dolu Antonín a tudíž i z revíru byl tedy vytěžen 18. února 1992.
Zbytkové zásoby uhlí ve výši 26 002 237 tun byly rozhodnutím ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR dnem 2.6.1991 odepsány, a to vynětím z evidence.
Ukončení těžby znamenalo postarat se o následky těžební činnosti.
V rámci zrušení dobývacího prostoru Zbýšov stanovil Obvodní báňský úřad v Brně v roce 1993 až do konce století pravidelné kontroly těžební oblasti.
Při hodnocení průběhu likvidačních prací v prosinci 1995 byly získané zkušenosti přehodnoceny a stanoveny nové intervaly kontrolních měření a tyto byly také zakotveny do nového příkazu s platností do 31.12.2002.
Rozhodnutími bylo přikázáno provádět kontroly u zasypaných jam Ferdinand, Františka, Antonín, Julius Simson a Jindřich l nejdříve ve dvou měsíčních intervalech, pak 4 měsíčních a od 1995–2000 vždy za 6 měsíců, což bylo v roce 1995 změněno zpět na 1× za 4 měsíce. Jednalo se o kontroly hladiny zásypu, ovzduší pro analytický rozbor, dále stavu krycích desek poklopu jam pro kontrolní vstup a bezprostředního okolí jámy,dále sousedních budov či jiné zástavby. Při poklesu hladiny zásypu o 10 m bylo nařízeno dosypání. Což se stalo v roce 1995, kdy v březnu byl zjištěn pokles zásypu jámy Františka o 80 m. Já na Františka byla kontrolním otvorem dosypána haldovinou z dolu Ferdinand.
U nezasypané jámy Jindřich jsou nařízeny kontroly stejně jako u předchozích jam a navíc kontroly stavu hladiny vody v jámě, vzorků vody a vzdušin, stavu výztuže pomocí halogenového svítidla. Odvod vzdušin u nejvyššího místa pod krycí deskou jámy Jindřich byl vyveden mimo uzavřený prostor šachetní budovy. Totéž stanoveno u nezasypané jámy Kukla v Oslavanech, kde bylo provedeno rovněž vyvedení vzdušin mimo šachetní budovu. Je také prováděna kontrola provozuschopnosti chodu ventilátorů a separátního větrání a funkčnosti monitorovacího zařízení. V areálu bývalého dolu Jindřich jsou stanoveny pravidelné kontroly zaměření stabilizovaných výškových bodů s navázáním na pevný výškový bod st. nivelace.
Před každým odběrem vzorků vzdušin v místě odběru bylo nařízeno orientačně změřit detektorem koncentraci kysličníku uhličitého. Při naměření koncentrace vyšší jal: 1 % v místech poklopu na krycí desce provést opatření k odčerpání a odebrat nový vzorek ovzduší.
U Dědičné štoly bylo nařízeno provádět vizuální kontrolu a měření odtékající vody, odběr vzorků vzdušin pro analytický rozbor nad hladinou vody za hrází 1× za měsíc až do konce století a kontrolu stavu uzavírací zdi. Dále aktualizovaným provozně manipulačním řádem byly stanoveny podmínky k vypouštění důlních vod z Dědičné štoly v km 4,8 Oslavy, a kontrolu stanovených podmínek OkÚ Brno-venkov, referátem životního prostředí.
Také u dříve likvidovaných důlních děl Silniční a Větérka bylo stanoveno provádět odběr vzorku vzdušnin.
Pro odborné posouzení vlivu hornické činnosti na povrch bylo stanoveno provádět 1× za rok měřické sledování povrchu dle návrhu odborného znalce. Toto měření je nařízeno provádět do konce roku 2001 dle postupu, který je uveden ve studii "Projevy vlivů dobývacích prostory na povrch v dobývacím prostoru Zbýšov". Pro roky následující bude po zhodnocení předchozích měření stanoveno nové rozhodnutí.
Dále je dvakrát za rok prováděno měření poklesu na stanovených bodech v okolí jámy Jindřich II a jedenkrát za rok v ostatních stanovených místech revíru. Při pravidelných kontrolách uzavřených jam byl zjištěn výstup kysličníku uhličitého ve vyšších koncentracích. Proto byla realizována opatření k vyloučení možnosti hromadění CO2. Situace poklesu zásypu v jamách je stabilizována. Pro katastr Zbýšov a Rosice byla určena ochranná pásma kolem jam, kde jsou stanovena tak zvaná bezpečnostní pásma se stavebními uzávěrami.
V rámci likvidace těžební činnosti byla zlikvidována těžní věž dolu Julius, technologie a těžní věž Ferdinand~ těžní věž, šachetní budova a strojovna Antonín, technologie těžní věže dolu Jindřich, pomocné objekty v areálu Jindřich, technologie kompenzační stanice Jindřich, objekty třídírny uhlí, technologie a chladicí věže v areálu Františka, těžní věž Františka, lanová dráha do elektrárny Oslavany a další.
Byla provedena rekultivace hald osázením travin a lesního porostu na haldách ve Zbýšově a Oslavanech. Byla provedena úprava koryta potoka Habřina, přeložka potoka Bobrava a úprava vyústění Dědičné štoly v Oslavanech do řeky Oslavy.
Zatápění dolů proběhlo ve dvou fázích. Čerpání důlní vady bylo ukončeno 20. dubna 1992 zastavením provozu čerpací stanice na 11. patře dolu Jindřich, pak následovalo ukončení činnosti čerpací stanice na 7. patře jámy Antonín a 2. patře jámy Julius. První fáze zatápění po úroveň erozního řezu oblasti danou úrovní ústí Dědičné štoly na levém břehu Oslavy bylo dokončeno 15.9.1998, kdy se zátopové vody dostaly nad úroveň výtoku z Dědičné štoly. Ve druhé fázi probíhalo zatápění nad touto úrovní.
Délka první fáze byla odhadnuta na 7 let a byla ukončena o rok dříve.
Pro vysoké koncentrace železa, zjištěné z rozborů vytékající vody z Dědičné štoly v Oslavanech ale i vizuálně v korytu řeky Oslavy, byla realizována výstavba čističky. K tomuto účelu byla za obrovské náklady přebudována bývalá sportovní hala v Oslavanech. V současné době nabíhá zkušební provoz čističky.
Veškerou tíhu dokončení likvidace důlní činnosti převzal od 1.1.1994 „Zbytkový“ státní podnik Rosické uhelné doly, který od 1.1.1998 byl řízen Jihomoravskými lignitovými doly Hodonín. Zbytkový s.p. RUD zanikl 30.6.1998 a likvidaci dále prováděly Jihomoravské lignitové doly Hodonín. V roce 2000 se staly odštěpným závodem Rudných dolů Příbram. Svoji činnost ukončí letos na jaře a řízení zahlazování následků těžební činnosti v rosicko-oslavanském uhelném revíru přejde do kompetence Uranových dolů Příbram.
Jarmila Plchová, sekce hornická VSRO
Článek byl publikován 20.5.2006
