Historie Masarykovy studánky
Studánka na tomto místě existovala už před její úpravou ve 20. letech. Znali ji už horníci a dělníci v 19. století, kteří z okolních obcí chodili do Zastávky za prací do černouhelných dolů a železáren. Studánka je ale pravděpodobně daleko starší. Leží totiž u důležité středověké obchodní cesty, která po staletí spojovala Brno s Třebíčí a jejíž trasa se prakticky vůbec nezměnila.
Rozhodnutí upravit studánku do dnešní podoby souvisí až s návštěvou T. G. Masaryka obce Zastávka dne 13.6.1928. Říká se, že se Masaryk u studánky zastavil, když kolem projížděl do Vysokých Popovic. Na jeho památku pak Rosická báňská společnost nechala pramen upravit a vystavěla kamennou stavbu v kubistickém duchu s reliéfy prezidentů Masaryka a Wilsona.
Na studánce měla být podle pamětníků také plastika znázorňující ruce v okovech trhající řetězy, která symbolizovala osvobození československého národa z područí rakouské monarchie.
Během II. světové války byla studánka zničena. První rekonstrukce po válce proběhla pravděpodobně až v září roku 1949 pod hlavičkou Československého svazu mládeže.
Z plastik se obnovila pouze levá plaketa T. G. Masaryka, pravá strana zůstala prázdná. Později byl na pravé straně asi dva roky portrét druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Beneš se u studánky zastavoval už před válkou při svých cestách na letní prezidentské sídlo v Náměšti n. Oslavou. V této době se o studánku starali rovněž Junáci.
V 80. letech o studánku pečovali členové Českého svazu ochránců přírody, zejména pak Adolf a Jaroslav Štrobachovi, Oldřich Kocáb, Karel Roubal, Luboš Procházka a Zdeněk Polehla.
V roce 1990 se Masarykova studánka stala symbolem pro nově vzniklé Občanské fórum v Zastávce. Jeho mluvčí Petr Kroutil a Karel Sláma přinesli ze studánky vodu na novoroční shromáždění OF v Rosicích jako symbol čistoty nového obrození společnosti.
Poslední úprava okolí studánky proběhla kolem roku 1993 pod vedením Oldřicha Kocába. V roce 2003 byla kamenná zídka poškozena a bronzová plaketa Masaryka z roku 1949 odcizena. Masarykova studánka má velmi dobrou vodu a její pramen údajně nikdy nevyschl. V 70. a 80. letech byla studánka vyhledávaným zdrojem pitné vody pro kojence.
Masaryk v Zastávce
T. G. Masaryk v Zastávce 13. 6. 1928. Prezidenta v Zastávce vítaly davy lidí z celého okolí. Před vjezdem do obce na hlavní silnici z Rosic byla vystavěna slavobrána s nápisem „Zdař Bůh“ (na fotografi dole). Tato ulice byla pak pojmenována Masarykova třída, dnes 1. máje. K 10. výročí republiky byla po Masarykovi rovněž pojmenována nová školní budova pro obecní a měšťanskou školu „Jubilejní školy Masarykovy“, o jejímž postavení se rozhodlo právě v roce 1928.
Rekonstrukce studánky v září 1949. Na studánku byla tehdy opět umístěna bronzová plaketa T. G. Masaryka, kterou nechal v brněnské slévárně Ströbl odlít Miroslav Příhoda z formy určené pro jiný pomník. Pravá strana studánky zůstala prázdná. Zleva: Miloš Juráček, Ladislav Doležal, Eduard Benc. Na pravé straně: Olin Hošek, Jindřich Landecký, Jindřich Čiháček. Foto: Vladimír Sobotka.
Na přelomu 70. a 80. let chyběl na studánce levý horní kámen, který byl zřejmě uražen při těžbě mohutných smrků v jejím okolí. Kámen byl později na zídku vrácen. Nápis „ČSR“ byl vytvořen až při rekonstrukci v roce 2009.
Studánka v roce 2000. Kamenné zdi po obou stranách studánky vystavěli členové Českého svazu ochránců přírody v 80. letech.
