Projev Jarmily Plchové na slavnostní vernisáži, 26.4.2001
Vážení přítomní,
Vítám Vás na vernisáži výstavy HORNICTVÍ A ENERGETIKA Rosicko-Oslavanska.
První zpráva o nálezu uhlí v Oslavanech je z roku 1755. Ještě v roce 1783 je Oslavansko jediným místem na Moravě, kde se těží černé uhlí.
Od poloviny 18. století se citelně projevoval obrovský nedostatek v té době jediného známého paliva v Rakousku-Uhersku, kterým bylo dříví. Nález uhlí na Rosicku-Oslavansku měl obrovský význam nejen pro rozvoj brněnského průmyslu, ale i samotného města Brna a také Vídně.
V rosicko-oslavanském uhelném revíru probíhala těžba uhlí ve třech, pak ve dvou nezávislých těžařských společnostech až do roku 1935, kdy vznikla Rosická báňská společnost.
Po centralizaci těžby celého revíru na důl Jindřich II ve Zbýšově, který se stal nejhlubším dolem na černé uhlí v Evropě) se v roce 1973 přestalo těžit na dole Kukla v Oslavanech.
Těžba v celém revíru skončila v roce 1992, tedy po 238 letech. Byly zlikvidovány těžní věže až na těžní věž dolu Jindřich II, těžní věž Kukla-V.Nosek a těžní věž dolu Simson ve Zbýšově, která byla vyhlášena za památkově chráněný objekt.
Oslavanská elektrárna byla vybudována v letech 1911–13 a byla zařízena na spalování oslavanského uhlí. Díky oslavanské elektrárně byla elektrifikována celá jižní a západní Morava a samozřejmě město Brno.
Činnost elektrárny byla ukončena v roce 1993, tedy po 80 letech. Některé objekty spolu s komínem byly zbourány a postupně zde vyvíjí činnost nově budované firmy.
Nedávno bylo úspěšně započato s rekultivací hald a odkališť, byly zlikvidovány těžní věže a není daleko doba, kdy zmizí hromady sutě z likvidovaných elektrárenských budov a komínů. Není tedy daleko ani doba, kdy nahodilý návštěvník vůbec nepozná, že tento kraj byl krajem hornickým a krajem, odkud proudila elektřina.
V samotných Oslavanech vyrůstá již druhá generace, která zde těžbu uhlí nepamatuje a za několik let to samé bude možné říci o elektrárně.
Historie našeho regionu za posledních téměř 250 let je spjata s uhlím a pak i elektřinou. Z úcty k práci našich předků vznikla tato hornická a elektrárenská expozice, kterou budeme postupně doplňovat.
Jarmila Plchová
Autorkou hornické části expozice je paní Jarmila Plchová.
Spolupracovali ing. Jiří Gross, Mirek Vérosta, RNDr. Lubomír Malý,
Marie Krýdlová a Vítězslav Procházka.
Část doprovodných hornin a expozici opálů vytvořil RNDr. Luboš Rejl.
Autorem elektrárenské části expozice je pan Jan Kyselák za spolupráce pana ing. Jaroslava Růži.
Článek byl publikován 19.5.2006
